Ahimsa a veganství
ahimsa-pratishthayam tat-sannidhau vaira-tyagah (PYS II.35)
Tomu, kdo neubližuje, nebudou ubližovat ani ostatní.
V Jóga Sútrách nám Patandžali dává pět doporučení, tzv. jám (yama), jak bychom se měli chovat k ostatním, První jámou je ahimsa, což v překladu znamená “neubližování”. Shri Brahmananda Sarasvati vysvětluje, že “neubližování” znamená “vyvarování se zlého přístupu vůči všem živým bytostem jakýmkoliv způsobem a to bez přestání”. Jogín se tudíž snaží způsobit co nejmenší újmu a utrpení ostatním bytostem, tak, jak je to pro něj jen možné.
Soucit (nepleteme si s lítostí) je nezbytnou ingrediencí ahimsy. Soucitem lze vidět sebe samotné v jiných. Soucit učí mysl vidět za hranice rozdílů formy, v jaké se bytost nachází. Začneme vidět záblesky podstaty bytí, čímž je radost a věčná blaženost. Vidíme, že každá bytost touží po štěstí. Když nám dojde, že i krávy, prasata, kuřata stejně jako všechna ostatní zvířata, která “pěstujeme” na jídlo, usilují stejně jako my o štěstí, rozpoznáme v nich spřízněnou duši. Rozlišování mezi sebou samotným a ostatními bytostmi zeslabuje v závislosti na tom, jak naše uvědomění si těchto skutečností začíná narůstat.
Není v našich silách zvrátit utrpení, které už v našich životech proběhlo, ale můžeme se vyvarovat utrpení v budoucnu tím, že už ho nepomáháme vytvořit. Přínosem toho, že nezpůsobujeme utrpení ostatním je, že dříve nebo později, i my budeme osvobozeni od utrpení, které nám způsobují ostatní. Většinou se mylně domníváme, že tím, že nepůsobíme ostatním bolest, jsou ony bytosti těmi jedinými, kdo z toho profitují a my ne. Mnoho ne-vegetariánů se divá na vegany jako ty, který se připravují o slast z jezení masa, mléčných produktů a vajec. Ale když víte, jak funguje karma a na čem je založena jóga, dojde vám, že to, jak se chováte k jiným právě teď, podmiňuje kolik utrpení a radosti zažijete v budoucnu Vy sami.
V případě konzumace masa, ryb, vajec a mléčných produktů se utrpení může projevit relativně rychle, formou zdravotních problémů jako jsou srdeční potíže, mrtvice nebo rakovina. Ale v případě karmických semínek násilí, tomu bývá u všech semínek, trvá než se ujmou, vyklíčí a pak teprve začnou růst. Pak nevidíme výsledek našeho ubližování ostatním okamžitě, ale ve skutečnosti mohou tyto negativní semínka, která jsme svým přístupem zaseli, vyklíčit až v našich dalších životech, nebo později ještě v těch nynějších.
Tím, že zotročujeme a týráme ostatní zvířata celoživotním mučením, degradací a konečně pak zabitím, jim bráníme ve svobodě a radosti. Jak pak můžeme doufat ve vlastní štěstí a svobodu, odepíráme-li ostatním to, co ve svém životě považujeme sami za to nejcennější – svoboda a usilování o štěstí? Pokud chcete přinést do svého života více míru a štěstí, metodou pak bude zastavit násilí a nečinit příkoří jiným. Nemůžeme požadovat něco, co sami neztělesňujeme.
Praktikováním jógy a veganismu přijdeme na to, že vlastně umíme žít v harmonii s ostatními zvířaty a životem jako takovým. Zjistíme, že naše fyzické tělo funguje lépe bez toho, že vtiskuje do jiných strach a zabíjí je, a že není živin, které bychom nemohli získat stejně dobře z rostlinných zdrojů či svitu slunce. Poznáme, že naše staré tělo může být transformováno jako lehčí a celistvé – jako posvátné (z anglického “whole-holy”), aby sloužilo jako nástroj k vytvoření míru a pokoje. Obyčejná vidlička se pak může stát nástrojem hromadného násilí anebo nástrojem hnutí za poklidné soužití. Pak uvědomnělá veganská strava může zastavit války a utrpení, a vytvořit harmonii a mír jak v našem těle, tak na celém světě – harmonii a mír se zvířecími národy, mír na celé Zemi.
Sharon Gannon, spolu-zakladatel Jivamukti Yoga, www.jivamuktiyoga.com
převzato z knihy Jóga a Vegetariánství