Lokah Samastah Sukhino Bhavantu
May all beings everywhere be happy and free, and may the thoughts, words, and actions of my own life contribute in some way to that happiness and to that freedom for all.
Ať jsou všechny bytosti štastné a volné, a nechť i mé myšlenky, slova a činy přispějí nějakým způsobem ke štěstí a svobodě všech.
Podívejme na význam jednotlivých slov této mantry trochu blíže:
- lokah: lokace, místo, realita, všechny vesmíry, které existují
- samastah: všechny bytosti, které se o toto místo dělí
- sukhino: nacházející se uprostřed štěstí a radosti, osvobození od všeho trápení
- bhav: božský stav mysli a sjednocené existence
- antu: nechť, tak ať tomu je (antu se používá jako koncovka, která má mantru transformovat do formy mocného zaklínadla)
Tuto modlitbu můžeme uvést v praxi každý den. Připomíná nám náš vztah ke všem ostatním bytostem a to, že tento vztah má být vzájemně obohacující, pokud chceme dosáhnout štěstí a osvobození se od trápení. Žádné opravdové a trvající štěstí nemůže existovat, pokud je na úkor někoho jiného. Nemůžeme ho dosáhnout, pokud bráníme ostatním v jejich svobodě. Pokud říkáme, že chceme být šťastní a volní, pak musíme podrobit kontrole vlastní činy, a to každodenní činy. Jak žijeme, jak jíme, co kupujeme, jak mluvíme, a jak přemýšlíme.
Karma znamená “čin, akce”. Zahrnuje veškeré činy, slova a myšlenky. Zákon karmy říká, že každá akce vyvolává reakci. Albert Einstein nám to připomněl, když říkal, že vesmír je zakulacený. Žádná energie nezůstane bez odpovědi, nikdy se neztratí. Vše, co do vesmíru vyšleme, se jednou, ale určitě, vrátí zpět. Proto bychom měli být opatrní a kontrolovat, co si myslíme, co říkáme nebo děláme.
Pro některé to může být obtížné pochopit, protože jsme vychováváni v kultuře založené na zotročování, kultuře násilí a odmítání zodpovědnosti. Mnohokrát nám bylo řečeno, že se nemusíme zodpovídat z našich činů, že akce jednotlivce pramálo ovlivní výsledek celku. Revoluce ovšem začíná od jednotlivce, změna přichází zespod a ne zvenčí. Každým činem si zaděláváme na vlastní budoucnost.
Zajišťujeme si vlastní budoucnost i tím, co provádíme zvířatům. Tím, že volíme na svém jídelníčku maso, vejce či mléčné výrobky, přehlížíme potřeby ostatních bytostí, které chtějí, tak jako my, žít šťastně a svobodně. Pak se ani nám štěstí a svobody nedostává. Tato varování najdeme i v Yoga Sutrách, a ty jsou dnes stejně platné, jako před stovkami let. Vytváříme si vlastní síť karem, do které se chytáme, protože my sami si vytváříme vlastní karmy a tím i osud.
Když zpíváme, říkáme nebo si aspoň v duchu opakujeme lokah samastah sukhino bhavantu, a když zahrneme všechny, ale opravdu všechny bytosti na světě, i ty zvířecí, které si pěstujeme k jídlu, pomáháme utvářet takový svět, v kterém chceme sami žít, čímž je svět bez násilí.
Praxe Jógy nás vede na cestě za správnými skutky a životním stylem, takovým, který vede ke štěstí ostatních a tím i nás samotných. Prvním krokem k pochopení vzájemného vztahu mezi tím, jak se chováme k ostatním, naším vlastním štěstím a osvobozením se od trápení, je podívat se do hloubky na všechny aspekty našeho života, které za pomoci jógy vyplouvají na povrch.
Autor: Sharon Gannon, www.jivamuktiyoga.com, převzato z knihy Yoga & Vegetarianism