Metody a cíl Jógy - Sri Brahmananda Sarasvati
Jóga je podrobení nižších tužeb těm vyšším. V Józe vede
student svou mysl od nepravdy k pravdě, z temnoty ke světlu, z nevědomí
k poznání, z bolesti, trápení, nemoci a smrti k míru, štěstí a věčnosti,
z nereality k realitě.
Jóga nás učít jak ovládnout neodbytné vlny v mysli a jak je podrobit zcela prvotnímu vědomí, která je všudypřítomné v každém probíhajícím mechanismu. Jóga není možná, aniž byste rozuměli tomuto principu.
Jóga
nerozeznává fyziku bez metafyziky a naopak metafyziku bez fyziky. Jóga je chybějící
článek mezi fyzikou a metafyzikou. Kritizuje obé pokud se je snažíte od sebe
oddělit a pojí je v jeden věčný princip, který nazýváme nejzazší realitou.
Mnoho lidí
se učí Józe, někteří aby překonali své fyzické a duševní nemoci a slabiny, zatímco
se někteří učí skrze ni nabýt okultních sil. Filozofové se učí Jógu aby své
filozofii vdechli život, neboť bez Jógy jsou filozofická učení a Vedánta jako
bezduché tělo. Nábožensky založení lidé využívají metody Jógy aby pochopili výroky
svatých knih, protože bez Jógy nejsou všechny náboženské texty ničím jiným než pouhými
metaforickými výroky. Hypnotizéři se učí Józe ve formě hypnózy (zkreslená forma
Jógy) aby se stali profesionálními hypnotizéry. Někteří se učí Jógu jako
kuriozitu, zatímco druzí ji studují za účelem nabytí nadpřirozených sil.
Ačkoli má Jóga
skutečně všechny tyto možnosti, její skutečný cíl leží za hranicemi těchto záležitostí.
Jako odpověď na otázku svých studentů, jak najít všelék, který by navždy vyléčil
duševní i fyzické nemoci, bolest, trápení a smrt, velký jogín Patandžali odpovídá
v Jóga Sútrách:
„ Yoge mokse ca sarvesam vedananam avartam
mokse nirvrittih nihsesa Yogomoksa pravartakah“ – což znamená, Jóga a
Moksha jsou dva stavy, ve kterých navždy mizí všechna trápení a bolest. Moksah
čili Nirvánam je permanentní útočiště
věčného vědomí. Vědění, existence, požehnání, štěstí a mír – Jóga jsou naprosto
spolehlivými nástroji k dosažení nirvánam.
Tudíž hlavním cílem Jógy je osvobození ducha od materiálních tužeb a trvalé vítězství
vědomí nad nevědomostí. S vyjímkou nirvánam, všechny další rysy jako
mystika, okultní schopnosti, nadpřirozené schopnosti a další jsou druhotné a jsou
vedlejším produktem Jógy. Student Jógy je nepřetržitě varován před využíváním těchto
sil, protože demonstrace a lpění na nic ho může odvést od jeho vyššího záměru, což
je konečné vítězství vědomí nad nevědomím a přírodou. Jediné, kdy může nabytých
schopností využívat je pokud nestojí v cestě Józe. Toto je hlavní rozdíl
mezi jogínem a mystikem. Pokud někdo neusiluje o dokonalost, ale chce jen získat
„nadpřirozené“ či jiné schopnosti, pořád může praktikovat Jógu, ale musí prvně
pochopit, že toto není pravá forma Jógy.
Někteří věřící
zkoušejí přičlenit Jógu k náboženství, což je nesprávné použití Jógy. Není
pochyb o tom, že metody Jógy pomáhají všem náboženstvímv jejich meditační
praxi stejně , ale Jóga je mimo náboženství. Obsahuje všechny nauky, ale všechny přesahuje . Má své vlastní metody k prozkoumávání
duševních sil. Jóga není majetkem žádné země jakkoliv se toho pisálci dožadují,
je majetkem přírody a vědomí, a ty patří všem stejným dílem.
Jógy využíváme
k léčení fyzických a duševních obtíží bez jakýchkoliv rizik. Jóga je jednoduchá
a snadno naučitelná věda. Jako každá jiná je založená na faktech zkoumaných
analýzou a syntézou myšlenek. Jóga zahrnuje jak anlýzu objektu tak i subjektu,
zatímco ostatní vědy analyzují pouze objekt. Ve stavu meditace je mysl velmi zářivá,
mocná a je obdařena schopností daleko většího ovládání orgánů a smyslů než jakákoliv
jiná věda. Jóga je mistrovství mysli.
Výňatek z knihy "Fundamentals of Yoga" - Shri Brahmananda Sarasvati