Purusha a Prakriti (vědomí a příroda)
Proč se chováme a konáme to, co konáme (a proč se tomu neubráníme)
Cílem hatha jógy, radža jógy je samozřejmě kromě ohebného a zdravého těla stav bytí - Jóga. Hatha pracuje s termíny Ha-, -Tha, tzn. mužský a ženský princip, Shiva a Shakti, a v Jóga Sútře a v Bhagavad Gitě se dozvídáme o povaze Purushy a Prakrti. Všechny tyto výrazy popisují jedno a to samé.
Povahu Prakriti objevujeme ve třetí kapitole Bhagavad Gity (z celkového počtu 18!, jak jinak, když číslo 9 je tradičně považováno za symboliku nekončícího vesmírného principu, protože jakkoliv jej násobíte, krátíte, odečítáte a sečítáte, devítka se bude stále vracet). Bhagavad Gita, nebo-li Zpěv Vznešeného, je považována za stěžejní knihu, kde byla Jóga vyjevena samotným Krishnou tak, aby ji pochopil i obyčejný smrtelník, jako je bojovník Ardžuna (ale i já, a vy, prostě my všichni, kteří zjišťují, že život je ve své podstatě utrpení a chceme nalézt smysl života).
Třetí kapitola pojednává o tzv. karma józe, józe činu, a hned na začátku objasňuje laskavý Bůh ve formě Krishny zoufalému Ardžunovi, jak k němu dojít (rozumějte k pochopení božské podstaty). Nabízí cestu poznání (tzv. džňána jógy, také samkhya filozofie) těm, kteří jsou hloubaví, analyzují a využívají k hlubšímu poznání Pravdy svůj intelekt. Těm, kteří "neumí sedět na zadku", nabízí cestu karma jógy, tzv. jógu činu. Teď Vám asi ješitnost praví: "...no samozřejmě, přece já jsem chytr(á)ý, a umím všechno vydumat", ale nenechte se egem ošálit. Dobře víme, že všechno co děláme, říkáme ba i si jen myslíme, má dopad na spoluutváření světa, ve kterém žijeme. Tudíž ctít zásady karma jógy je pro jogíny stejně důležité jako meditace a asány, ať se nám to líbí nebo ne. Cílem karma jógy pak není nic menšího než tzv. dokonalý skutek :-)
Docílit tzv. dokonalého skutku je nesmírně obtížné, a proto by spousta z nás raději nedělala nic, než aby něco zkazila. Ovšem i tato domněnka je podle Krishny hluboký omyl. I nicnedělání je dělání. To, že se jakémukoliv konání ve jménu svého "duchovního poznání" budete vyhýbat, nebo se alibisticky vzdáte plodů své práce , k čemuž nás sice Krishna nabádá, ale učiníte to vychytrale tak, že se vzdáte jen těch plodů, které vám "nevoní" či je nepotřebujete a zásluhy za jiné činy si ponecháte, tím ničeho nedosáhnete. Pro příklad rádoby nic-nedělání nemusíme chodit daleko, stačí si uvědomit řetězec volby - volit nechodím - je to všechno stejná verbeš - a pak se divím...(BG 3.4)
Na co však Krishna upozorňuje a co je třeba si zapamatovat, je podstata konání, způsobu života a odkud náš úděl vychází. Vychází z Prakriti. Prakriti je výraz pro přírodu, pro vše, co je viditelné a zhmotnělé, čili náš svět. Vychází z nás, protože my jsme součástí přírody. Domnívat se, že se rozhodneme být sunnyasou (ten, který se vzdá všeho), rozvedeme se, prodáme byt, auto a odebereme se do jeskyně, čímž se mazaně vyhneme svému dharmickému a karmickému údělu, je přinejmenším naivní a taky slabošské. Jen je třeba pochopit, odkud kulisy našeho života přichází a co tvoří náš život. Pán Krishna nás upozorňuje v knize 3, verši 5
na hi kascit ksanam api
jatu
tisthaty akarma-krt
karyate hy avasah karma
sarvah prakriti-jair
gunaih
Volný překlad: Žádná bytost není ani na chvíli osvobozena od konání, protože každým je cloumáno kvalitami přírody (tzn.gunami).
Pro nás to znamená jediné... ať se snažíme, jak chceme, jakkoliv se
pokoušíme vymanit z mondénního způsobu žití, chceme být lepšími,
ocitnout se "mimo tohle všechno" co náš život skýtá, nemáme šanci. Ne
proti přírodě, ale z důvodu, že jsme jednoduše součástí přírody. A i
když se budeme snažit nic nedělat, pořád se něco bude dít. Není pak lepší přírodu jako její součást vědomě ovlivňovat, rozšiřovat a měnit její povahu?
Příroda - neboli v řeči sánskrtu je to PRAKRITI má podle Krishny tři atributy, tzv. guny. Jsou to sattva, radžas a tamas. Vykazují se podobně jako síly pozitivní, negativní a neutrální, tak jako se v atomu vyskytují tři guny - protony, elektrony a neutrony, tak i každá bytost je tvořena shlukem těchto elementů. Člověk sattvický bude spirituálním hledačem (nejspíš vy, jinak byste na tomhle webu ani nebyli), člověk radžasický bude aktivní neposeda a člověk tamasický bude melancholik se sklony k depresi. Nikdo samozřejmě není tvořen jen z jednoho elementu, charakter a povahu bytosti určuje poměr těchto gun.
Příroda je poskládaná z přírodních elementů, které jsou výrazem a vyjevením (zhmotněním) subtilní esence Bytí, což je vše-podtrhující čiré vědomí, PURUSHA, které popisují Krishna i Patandžali. Vše, co je výjevem pre-existenciální esence je Matka, a to, co zůstalo nevyjeveno je Otec. Podobně jako u lidí, přítomnost Otce se může projevit jen skrze Matku, bez ní by nebylo hmatatelné nic. Taktéž i my jsme součástí Matky, přírody, odtud termín Matka Příroda.
Do té doby, kdy se budeme identifikovat pouze s tělem a myslí, budeme jen tělo a mysl (mozek, intelekt, pocity, ego) a budeme nepřetržitě fungovat skrze tyto tři guny, budou s námi cloumat. Toto fungování můžeme nazvat konání. I hlad a žízeň je manifestem gun, "konání", například uspokojit hlad a žízeň vytváří ještě větší "akce", a pořád se tak točíme v prakriti, protože všechno prochází skrze prakriti. Ale porozumíme-li jí, pomalu se vymaňujeme z jejího vlivu. Neznamená to, že neexistuje, ale že tak jako Matka nás vyživuje a ovlivňuje, dokud ji potřebujeme a dokud jí to dovolíme.
Tento verš samozřejmě neznamená, že jsme neschopní a necháme s sebou bezmocně vláčet tam, kam nás vítr zavane. Jak říká má drahá guru Manorama, jde o to, jak udržet Prakritin zrak na Purushovi. Purusha je ukryt v každém z nás pod nánosem bahna všedních dní, našich emocí, názorů, myšlenkových pochodů, našeho já-chci a tohle nechci. Cítit jeho přítomnost lze pouze ve chvílích klidu, prázdnoty mysli, při absenci jakýchkoliv myšlenek a emocí, kdy mu dokážeme nastavit tak čiré zrcadlo, aby se odlesk Purushy v něm zračil takový, jaký skutečně je. Pak ovládneme vlastní já (Prakriti), a nasměřujeme jej k vyššímu Já (Purusha). V takovém případě dostává naše konání a bytí hlubší rozměr, protože vše konáme s rozvahou a s plným vědomím, že jsme vlastními pány, pány manifestace světa kolem nás a onu Prakriti i se svými gunami, a svůj osud, držíme pevně ve svých rukou. Takovými bytostmi jsme ve skutečnosti, takovou moc máme a tohle všechno umíme.
Lenka Knagová - Pranava Jóga Ostrava