top of page
Obrázek autorairishovorkova

Naše Propojení a Prostředí


oṃ bhūr bhuvaḥ svaḥ tatsaviturvareṇyaṃ

bhargo devasyadhīmahi dhiyo yo naḥ prachodayāt

Země, Vesmír, Nebesa. Meditujeme na Božské světlo zářícího zdroje.

Kéž se inspirují naše srdce a myšlenky.


Gayatri Mantra – interpretace od Manoramy


V eseji od autora Barry Yeomana „Co pro nás ptáci dělají“, kterou najdete na audubon.com se píše o stromě v Severní Americe, o Borovici bělokmenné, na kterou se, jak lidé, tak další zvířata spoléhají. Jejími velkými semeny se živí grizli a černí medvědi, komunita stromů je útočištěm pro jeleny, losy a velké ptáky. Bělokmenná borovice roste až na hranici lesa, a tak efektivně ochraňuje zásoby pitné vody. Hory, na kterých vyrůstají jsou v podstatě vodní věže – podobné těm, které vídáme na střechám budov v New Yorku. Kořeny stromů udržují půdu na místě, předchází tak erozi, předchází lavinám, kořeny stromů zabraňují horám rozpadnout se tak na kousky. Stíny stromového patra zpomalují rozpouštění sněhu na jaře a předchází tak možným záplavám. Pouze jeden pták rozptyluje semínka Borovice bělokmenné! Jeden! Tento pták se jmenuje Ořešník Americký, černo – bílý opeřený bratranec vrány. Ořešník má dlouhý zobák, který používá k otevření borovicové šišky a tím dosáhne na semínka. Buďto semínka sní nebo si je uschová vzadu hrdla a pak je přemístí, na přesném místě (!) a hloubce (!), aby se stromy mohly rozrůstat. Abychom si to zopakovali: hory = vodní věže, stromy = prevence proti lavinám a potopám, ochrana pitné vody, útočiště a potrava, ptáci = rozmnožování stromů, zabraňují konci světa, lidé= zisk z tohoto celého zázraku, způsobují nepotřebné ničení.

Tak co by se stalo, kdyby tento jeden pták, Ořešník Americký, zmizel? Stromy zmizí, nastane přírodní katastrofa. Tohle je jen jeden příklad, jak je vše na této zemi vnitřně propojeno a vzájemně závislé jedno na druhém. Ve své přednášce, Alan Watts vysvětluje myšlenku, jak vše na planetě – lidé, květiny, plevel, ptáci, včely, VŠECHNO – existuje, protože vše ostatní kolem existuje také. Květiny existují díky včelám, včely existují díky květinám. Deštný prales v Jižní Americe existuje díky prachové bouři v Africe. Mírné klima Amerického Severozápu existuje díky deštnému pralesu v Jižní Americe, atd., atd. Bohužel, jako lidé si potřebujeme připomínat, jak důležité je vidět věci ze širšího úhlu pohledu. Mnoho z nás vidí pouze to, co je před námi. Nevidíme spojení mezi malými včelkami a faktem, že opylují 70% globálního zdroje jídla. Nevidíme spojení mezi ovocem a zeleninou a prací, kterou lidé a zvířata vynaložili, než se objeví na pultech v obchodech: farmáři, opylovače, sklízeči, baliči, řidiči tracků, atd. Nevidíme spojení mezi Zemí, Prostorem, Nebesi. Nevidíme širší úhel pohledu, a když říkáme, :“Já jsem pouze jedna osoba, jak něco můžu změnit?“ Znásobte tuto apatii 7,7 biliónem lidské populace a máme velký problém.

Když se globální oteplování ukazuje jako legitimní , přítomná hrosba, co můžeme dělat? Ve 3. díle, verze 21. BhagavadGíty, říká Krišna Ardžunovi, že velká osoba vede příkladem, udává normy, které jsou následovány ostatními po celém světě. Tuto verzi jsme probírali a jak říká Sharon Gannon, s opakováním se zázrak musí stát!

Jednat se někdy může zdát být ohromující, ale naše konání může být jemné, nemusíme nutit své názory ostatním.


Možná osoba stojící ve frontě za vámi uvidí, že používáte svůj hrnek na kávu, v obchodě zase, že používáte své tašky, nebo vás vidí, že si kupujete tofu místo masa a třeba na lavičce v parku vás uvidí, že používáte znovu použitelný příbor. Možná půjdou a koupí si své vlastní znovu používatelné věci, možná i zažehnete konverzaci. Hrajete svoji roli a zachraňování planety se šíří jako divoké květy. Praxe asánová nás také učí o propojení všeho. V pozici Hory – Tāḍāsana – zarovnání v této pozici můžeme objevit v každé další asáně, kterou praktikujeme. Všechy pozice mají stejné fyzické vyrovnání, jen se liší tvarem. Podobně, vše na této planetě, živé a naživé, pochází ze stejných elementů, jsme jen jinak tvarovaní. Hora nebo řekněme Země, je také spojení mezi všemi ostatními formami, které zaujímáme. Bereme podobu lidí – bojovníků, mudrců, svatých; zvířat – psa, opice, ptáků, žab, ryb, hmyzu. Zaujímáme tvary květin a stromů. Zaujímáme tvary nástrojů – kompas, pluh, loď. 

Hora – Země – je společným faktorem. Vše na planetě, i to, nad čím přemýšlíme jako neživé, pochází ze země.

Praxe jógy – fyzická, spirituální a filosofická – nás učí, jak se vztahovat a spojovat se vším a všemi okolo nás smysluplně a podpůrným způsobem. Tāḍāsana – pozice Hory – někdy nazývaná Samasthiti – Vyrovnaný postoj. Pozice je rovnoměrně vybalancovaná – vpředu/ vzadu, jedna strana/druhá strana, nahoře/dole – ale také, vyrovnaně stojíme se Zemí. Tato Země se o nás stará – dává nám jídlo, vodu, útočiště, život a my bychom zrovna tak měli o ní pečovat.

sthira-sukham-āsanam (PYS 2.46) 

Spojení se Zemí by mělo být stabilní a radostné.

Originál zde. Přeložila: Naděžda Brzobohatá, www.yogalokah.cz

Comments


bottom of page