top of page

ODPOVĚDNOSTI 21. STOLETÍ - SADHIKA/SADHAKA


यद्यदाचरति श्रेष्ठस्तत्तदेवेतरो जन: |

स यत्प्रमाणं कुरुते लोकस्तदनुवर्तते ||


yad yad ācarati śreṣṭhas

tat tad evetaro janaḥ

sa yat pramāṇaṁ kurute

lokas tad anuvartate


Cokoli udělá nejlepší člověk, zbytek se tím bude řídit.

Jakékoli opatření, které nastaví, bude standardem pro všechny.


Bhagavadgíta 3.21 (překlad: Manorama z knihy Jivamukti jógy)


Moje matka mě naučila, že jdeme příkladem. Měřítkem toho, kdo jsme, je naše chování, nikoli naše slova. Den za dnem zásadně měníme způsob, jakým komunikujeme se světem. Chováme se tak, jak bychom si přáli, aby se ostatní také chovali?


Zde, ve třetí kapitole Bhagavadgíty, Krišna říká Arjunovi, aby vstal a převzal odpovědnost za své činy. Ardžuna má odpovědnost jednat, Krišna vysvětluje, že jednání je více než jen odpovědnost, je nevyhnutelné. Dokonce i nečinnost je podle Krišny druhem jednání, jen ne odpovědným. Ardžuna se obrátil na Krišnu o radu,


Je předvečer velké války a Arjuna se ptá, jak přesně by měl jednat. Jeho prvním instinktem je nedělat nic. Krišna trpělivě vysvětluje, že to není možnost, a vysvětluje Ardžunovi v termínech jatidharma (Ardžunovy odpovědnosti od narození), kuladharma (Ardžunovy povinnosti vůči jeho rodině) a svadharma (Ardžunovy osobní povinnosti), proč tomu tak je. Arjuna je princ a válečník, jeho povinnosti jsou jasně definovány v kulturním kontextu Bhagavadgíty.


Jaké jsou naše povinnosti, kdo a co je definuje v 21. století, v našich vlastních kulturních kontextech? Tuto otázku vám pokládám jako modernímu praktikujícímu jógy, Sadhika [1]. Přináší s sebou cvičení jógy v moderním světě neodmyslitelné povinnosti? Ano. Ano. Jóga je metoda, pomocí které můžeme vstoupit do své pravé přirozenosti, můžeme vidět sami sebe takové, jací skutečně jsme (1:3 Pataňdžaliho jógových súter). Chceme získat větší porozumění sami sobě, ale to by mohlo být vnímáno jako sobecký cíl. Záleží na tom, co pak s tím větším porozuměním uděláme. Záleží na našich činech, našem chování.


Mnoho z nás začíná cvičit (naše krija, naše akce), protože něco chceme, chceme se cítit lépe, vypadat lépe, chceme být pružnější nebo silnější. Myslíme si, že když něco uděláme, něčeho dosáhneme. Krišna ve třetí a čtvrté kapitole Bhagavadgíty učí, že motivace tím, co získáme z jednání, povede k neštěstí. Místo toho musíme jednat kvůli své odpovědnosti bez přemýšlení o tom, co z jednání získáme. Jednáme, protože svým jednáním zlepšujeme stav vesmíru. To je jemný a důležitý rozdíl; není to výsledek, který posiluje kosmický řád, ale akt jednání, protože je naší odpovědností tak učinit.


Přivádí nás zpět k otázce, jaké jsou naše povinnosti. Začněme výše uvedeným veršem. Navrhuji, že v tomto verši nám Krišna připomíná, že máme odpovědnost jít příkladem. Jsme śhreṣhṭhas, které Krsna popisuje. Proč jsme tito „nejlepší, nejskvělejší, nejskvělejší“ [2], protože se ze všech sil snažíme vidět sami sebe takové, jací skutečně jsme. Budeme-li následovat patandžalskou metodu, abychom viděli sami sebe, přijmeme praktiky, jako je neubližování, pravdomluvnost, nepřijímání více, než potřebujeme, čistota atd. (2:30, 2:32 Patanjaliho jógových súter). Pokud jsme śhreṣhṭhové, pak nás ostatní (všichni ostatní) budou následovat. Tento potenciál vést s sebou nese zodpovědnost. Často rychle přenášíme odpovědnost za vedení na politiky a ty, kteří jsou zvoleni do sociálních funkcí. Co kdybychom se místo toho, abychom se skrývali před vlastní odpovědností jednat, postavili a jednali ve prospěch všech? Vezměte si například změnu klimatu. Máme čekat, až naše vlády a instituce podnítí změnu, nebo můžeme nyní provést malé smysluplné změny, které budou mít pozitivní efekt? Pamatujte, že neočekáváme ani nepožadujeme pozitivní efekt, který nám přinese užitek, místo toho jednáme tímto způsobem, protože to je naší odpovědností jako praktikujícího jógy. Nejsem jen vegan, protože věřím, že všechny živé bytosti mají stejné právo na neutlačovaný a nezneužívaný život: Jsem vegan, protože jako praktikující jógy, který se připisuje k jamám, mám odpovědnost za přijetí rostlinné stravy v souladu s praxí ahimsa (neubližování).


V našich životech jsme vázáni činem. To je přirozenost bytí naživu. Naše činy mají význam. Je na nás, abychom převzali odpovědnost a stanovili normy, které nám Krišna v tomto verši naznačuje. Jestliže je jednání nevyhnutelné, pak jistě jako lidé, kteří se snaží vidět to nejlepší ve všech bytostech, pravou podstatu všech bytostí i sebe samých a kteří jsou neochvějně oddáni svobodě, není naší odpovědností pozvednout a osvobodit ostatní, a to prostřednictvím příkladu, který dáváme?

[1] Sadhika ženský. Sadhaka mužský. https://www.yogapedia.com/definition/5741/sadhaka


[2] W. Sargeant. The Bhagavad Gita, New York: State University of New York Press, 2009, str. 178.


Autor Clare Nicholls

Přeložila Iris Hovorková, květen 2024

Comments


bottom of page