Yama-niyamāsana-prāṇāyāma-pratyāhāra-dhāraṇā-dhyāna-samādhayo'ṣṭāvaṅgāni
Aštanga jógu, osmidílnou stezku, popsal Pán Pataňdžali:
Jama - Zdrženlivost
Niyama - Dodržování
Ásana - Pozice
Pránájáma - Kontrola dechu
Pratyahara - Stažení smyslů
Dharana - Soustředění
Dhjána - Meditace
Samádhi - Jógová extáze
~ Překlad: Sharon Gannon
PYS 2.29
Ahiṃsā je praxe, která vede k osvícení, stavu vědomí, o němž se říká, že je za hranicemi slov. Často se však k jeho popisu používají slova a slovní spojení jako "prostorný", "osvícený", "nesoucí pravdu", "neztotožnění se s mentálními víry" a/nebo "osmý úd - samádhi". Je krásné, že existuje tolik způsobů, jak popsat to, o čem se říká, že je nepopsatelné.
Ahiṃsá je první krok z pěti částí jamy, což je první část osmi, které tvoří systém aštanga jógy Patanjaliho končící osvícením. Je to první krok prvního stupně. I když jsou všechny části důležité a fungují společně jako systém, je objevné studovat jejich pořadí, co je na prvním místě, na posledním, těsně před, těsně za atd.
Slovo ahiṃsā znamená neškodit. Hiṃsā znamená škodit a krátké a před ním neguje, stojí mimo a je proti tomu, co následuje.
Ahiṃsā je jak silné a ušlechtilé přání hluboko v srdci/mysli nezpůsobit škodu, tak praxe jednání podle tohoto přání. Postupem času se toto přání prohlubuje a naše schopnost ho vyjádřit se rozšiřuje. Jama znamená také dvojče, které se zabývá vztahem já k druhému. Tato praxe spočívá ve zdržení se ubližování druhému. Druhým krokem Patanjaliho systému aštanga jógy je nijáma, která se skládá z pěti praktik, jež kultivují neubližující a pozitivní vztah k sobě samému. Nijáma tvoří v jistém smyslu základ pro jamu, možná proto, že když ubližujeme sami sobě, promítáme to do svého jednání navenek. V systému jógy Patanjaliho je jama na prvním místě, přesto první dva kroky spolupracují a vytvářejí rovnováhu. Ačkoli to může znít otřepaně, být sám sobě přítelem je klíčem k tomu, abychom mohli být přítelem ostatním.
Někdy se Ahiṃsá překládá jako "milující laskavost", což ji staví spíše do pozitivního než negativního významu; spíše něco, co máme dělat, než čeho se máme zdržet, ale je dobré mít na paměti samotné slovo a tím se zamyslet nad tím, jak škodíme. Zodpovědnost je klíčová při jakémkoli druhu duchovní praxe. Jak jinak můžeme poznat sami sebe a pracovat se sebou? Právě držení sebe sama v odpovědnosti vede ke svobodě a změně.
Existuje mnoho způsobů, jak škodíme. Je skličující pomyslet na to, jakou stopu můžeme zanechat. Pro cvičitele jógy je tedy zajímavé minimalizovat škody, které člověk způsobuje; tato praxe nikdy nekončí. Může mít podobu veganství, aktivismu, vědomého spotřebitelství a/-nebo e-mailu, který několikrát sepíšete, než stisknete tlačítko odeslat. Tato praxe může být soukromá; tichá snaha žít v harmonii, nebo veřejnější, jako když jste učitel nebo vedoucí. Kultivuje způsob života, který vyzařuje energii lásky a vděčnosti, jež dokáže rozpustit drsnost atmosféry. Zahrnuje myšlenky, slova i skutky. Ať už svou praxi pojmete jakýmkoli způsobem, nikdo jiný ji nemůže udělat za vás, ani vám ji vzít, je vaše a je nepřetržitá. Může začít u vašeho nejbližšího okolí, u těch, kteří jsou vám blízcí a milí, ale samotná praxe se neomezuje na ty, které máte rádi nebo na kterých vám obzvlášť záleží, je expanzivní a zahrnuje i ostatní, ke kterým můžete mít neutrální vztah, nebo je dokonce nemáte rádi. Někdy může být obtížné udržet se na uzdě, abyste se na sebe nevrhli atd., a právě zde může praxe nabídnout čas, prostor a změnu nastavení mysli, které jsou velmi potřebné k tomu, aby se člověk vrátil ke klidnějšímu a přirozenějšímu rozpoložení. Někdy můžeme mít pocit, že nemáme lásku, kterou bychom mohli nabídnout, ale alespoň v sobě můžeme najít sílu nechtít ublížit. Prostřednictvím praxe v sobě člověk objeví potenciál řešit své problémy (vzestupy, pády a nárazy) mírumilovným způsobem a bude ho chtít stále více vyzdvihovat. Nejde o náboženskou praxi ani o praxi, která by patřila určité skupině lidí, není akademická ani nepostrádá zbožný prvek. Je to cesta k vidění Boha tváří v tvář nebo ve všech tvářích.
Někdy je nejlepší nedělat nic. Paul Watson, kanadský ekolog, známý také jako Sea Shepherd, často říká, že kdybychom nechali oceán na pokoji, nelovili z něj ryby a nevyhazovali do něj toxický odpad, do padesáti let by se mnoho vymírajících rostlin a živočišných druhů samo obnovilo. Stejně tak zdržet se vyslovení něčeho nepěkného může vést k nečekanému a krásnému překvapení.
Autor Ruth Lauer-Maneti
Originál: https://jivamuktiyoga.com/fotm/ahimsa-5/
Přeložila Irena Hovorková, březen 2023