Mezi vrcholy a údolími života
- irishovorkova
- před 6 dny
- Minut čtení: 3

Když zpíváme mantru k Gaṇapatimu, známému také jako Gaṇeśa – bohu se sloní hlavou – věří se, že z naší cesty budou odstraněny překážky a že nám bude darována moudrost a úspěch. Právě proto je Gaṇeśa bohem prosperity a nových začátků. Své rané dětství strávil na hoře Kailāś, posvátném vrcholu Himálaje, po boku svých rodičů, Śivy a Pārvatī. Jako součást této božské rodiny má úlohu sjednocovat a vyvažovat.
ॐ गं गणपतये नमः ॥
Om gaṁ gaṇapataye namaḥ
S úctou k Pánu Ganéšovi, odstraňovateli překážek a pánu všech příznivých začátků.
Na rozdíl od něj jsem své dětství neprožila poblíž vysokých himálajských hor. Vyrůstala jsem v údolí na severu Mexika se svými rodiči a snila o tom, že údolí opustím, abych mohla objevovat vyšší místa a zažívat nové věci. Netušila jsem však, že abych se v životě mohla posunout a dosáhnout nejvyšších vrcholů, musím nejprve projít údolími.
Kde je vrchol, tam nutně existuje i údolí. Jsou v neustálé harmonii – ne jako protiklady, ale jako součásti úplného celku.
V přírodě jsou údolí úrodnou půdou, kde pěstujeme potravu a kudy proudí řeky. Jsou místy obrovského růstu, ale mohou také představovat období zápasu či překážek, které vyžadují odolnou mysl. Proměna se odehrává v našem vnitřním údolí, pokud jsme této zkušenosti otevření. Můžeme z něj vyjít silnější a moudřejší, připraveni na vše, co přijde dál – na nový začátek.
Pamatujme: čím vyšší vrchol, tím hlubší údolí. Nikdy byste se neměli cítit znechuceni, když do vašeho života vstoupí údolí nebo když máte pocit, že z něj nemůžete ven. Jak nás učí naše učitelka Sharon Gannon, můžeme tvořit kouzla tím, že změníme své vnímání. Dokážete si představit, že se budete chovat stejně k obojímu? Když přijde nezdar, prostě ho přijmete. A když přijde blažený okamžik, také ho přijmete. Bez upřednostňování jednoho před druhým, s odpoutanou myslí – to je čistá magie.
Přijetím životních vzestupů i pádů nacházíme svou největší svobodu. Tím, že si dovolíme sestoupit do vlastních hlubin, umožníme si spojit se s tím, co skutečně cítíme. Dotýkáme se lásky, bolesti, smutku i ticha, tančíme v jiném rytmu, který má svou vlastní krásu. Skrze toto přijetí proměňujeme vyprahlou půdu v úrodnou zem pro růst. Uvolňujeme svou kosmickou sílu, kosmické vidění, a můžeme pocítit nekonečnou existenci oceánu vědomí v nás. Proměňujeme sami sebe.
Na chvíli se zastavte a zamysle se nad pocitem, jaké je být na vrcholu. Představte si, že dokončujete něco, co vás stálo mnoho času a úsilí – všimněte si, jak přirozeně se objevuje impuls oslavit a vychutnat si tento úspěch. Zároveň je to však jen část nepřetržité cesty. Zastavte se, pozorujte celou krajinu, výzvy, které jste překonali, poznání, které jste získali – a pak oslavujte! Dopřejte si chvíli a vědomě, možná časem, si začnete užívat i sestup do údolí, protože tam už čeká nové dobrodružství.
Cyklická povaha života přináší výzvy neustále. V těchto okamžicích máme příležitost praktikovat to, co nás učí mistr Patañjali v Jóga sútrách 1.29: „Z toho (z opakování mantry a meditace na Božství) se zjemňuje vědomí, mysl se obrací dovnitř, rozpouštějí se překážky a člověk si uvědomuje božství v sobě.“
Zpíváním manter a meditací na Božské začíná mysl rozpoznávat své sklony a nachází odvahu čelit výzvám. Nebojte se ničeho, staňte se objeviteli. Nemusíte opustit svůj domov, abyste začali – stačí zavřít oči a ponořit se hlouběji do rozlehlého neznáma.
V rané dospělosti jsem se nakonec přestěhovala z údolí do hor, skromných svou výškou ve srovnání s nebeským sídlem Gaṇeśi. Postupem času jsem zjistila, že život mezi výšinami a hlubinami utkává tapisérii zkušeností, která je složitá a zároveň krásná. Jsem vděčná Gaṇeśovi nejen za to, že z mého života odstraňuje překážky, ale i za to, že mi je staví do cesty – abych mohla neustále růst a proměňovat se ve své Pravé Já.
Autor Mayela Gonzalez
Přeložila Iris Hovorková, leden 2026





Komentáře