Veď mě z neskutečného ke skutečnému
Satya-pratiṣṭḥāyām kriyā-phalāśhrayatvam
Když se jogín usadí v satja, poctivosti, dosáhne plodů svých činů bez námahy.
Mistr Patañjali říká, že je nezbytné očistit mysl, aby bylo možné rozvinout neochvějné rozlišující poznání (vivekakhyāteḥ) mezi vidoucím a předmětem vidění neboli Puruṣou a Prakṛti. Nečistoty mysli (kleśāḥ) jsou spáleny praktikováním osmi stupňů jógy.
Satya neboli pravdivost je Vjásou definována jako řeč a mysl odpovídající realitě a spadá pod první část zvanou yama (yamāḥ) neboli „omezení“, – zdržování se toho, co by člověk neměl dělat z morálního a duchovního hlediska.
Co se stane, když záměrně mluvíme nepravdu? Snažíme se manipulovat s ostatními myslí, aby jim byla skryta nebo zkreslena realita, abychom měli nějaký osobní zisk. Oklameme ostatní, aby uvěřili jinému příběhu, příběhu, který vyhovuje mému plánu, a často zapomínáme, jak jedna malá lež může zničit důvěru budovanou roky ve vztahu. Jogín se snaží poznat, co je skutečné, konečnou pravdu, se kterou přichází konečná svoboda. Ta touha vědět, co je skutečné, je tak silná, že existuje naprostý respekt a láska k pravdě, a proto s ní manipulovat pro osobní zisk znamená jít proti samotné věci, kterou hledá.
Pravdivost, stejně jako ostatní yamy, které ji následují, praktikují jogíni, aby bez poskvrny zušlechťovali a učinili neubližující (ahiṁsu) neposkvrněnou. Proto by měla být řeč vedena ve prospěch všech bytostí. Jak říká Vyāsa, řeč, která ubližuje druhým, by nebyla pravdou, ale simulací ctnosti a přivede člověka pouze k získání temnoty. Například jeden asketa, jehož askeze se soustředila na pravdu, když se ho lupiči zeptali, kam karavana bohatých lidí šla, řekl jim směr, kam se vydala. To by podle Patañjaliho nebylo považováno za pravdu kvůli jeho škodlivému účinku. Když máte pochybnosti o tom, co chcete říct, zeptejte se sami sebe: Je to pravda? Je to laskavé? Je to nezbytné? V meditačních ústraní se často praktikuje ušlechtilé ticho. Jedním z důvodů je neporušit předpis nebo slib Saya, se kterým praktikující souhlasí na začátku kurzu. Když mluvíme, je snadné věci zveličovat nebo přidat něco, aby to bylo barevnější. Všichni jsme to udělali, ale pokud chcete být pevně zakotveni v pravdě, i přehánění je překrucováním reality.
Patañjali v sútře II.36 uvádí, že činy osoby pevně založené na pravdě přinášejí okamžité výsledky nebo jsou úspěšné. Takový člověk vidí věci takové, jaké skutečně jsou, má důkladné pochopení reality, a proto je jednání takového člověka realističtější. Takový člověk je důvěryhodný a spolehlivý.
Nyní vyvstává otázka: jak si mohu být jistý, že to, co říkám, je pravda? Vyāsa vysvětluje, že naše řeč by měla být v souladu se třemi zdroji platných znalostí uvedených v Y.S. I.7 – přímé vnímání (prostřednictvím našich smyslových orgánů), usuzování (použití logiky) a verbální svědectví kompetentní osoby nebo písma. Proto je naší odpovědností zajistit, aby byly informace prověřeny a ověřeny jako pravdivé. V našem moderním světě, kde většina informací, které dostáváme, nepochází ani z přímého vnímání, ani z dedukcí, ani od kompetentní autority, ale spíše ze sociálních médií a zpravodajských kanálů, jsme konfrontováni se situací, kdy se utvářejí naše přesvědčení a názory. a sdílené na základě důvěry v tyto zdroje, z nichž mnohé jsou protichůdné a zaujaté určitou ideologií nebo určené k manipulaci s chováním mas určitým způsobem, který obohatí nebo prospěje některým a jiným ne. Obrázek pasoucí se krávy na zeleném poli na láhvi mléka nás svádí k přesvědčení, že tak žijí dojící krávy. V dnešní době je těžké poznat, co je pravda a co ne. Jogínská mysl je myslí vyšetřovatele, který zpochybňuje status quo a rozvazuje uzly kulturních memů a nesprávných přesvědčení.
Pravda je objektivní a je pro všechny stejná, existuje. Víra je subjektivní povahy, utváří se a může se měnit. Když to víte, je nejlepší být tolerantní, když se vypořádáváte s rozdíly v přesvědčení. Naše vlastní nebo něčí současné přesvědčení se nemusí zakládat na pravdě a soucitný a laskavý dialog za účelem hlubšího zkoumání tématu může být tím nejlepším řešením. Může být pokorné mít na paměti, že jakákoli relativní pravda je pouze částečnou pravdou.
Ramana Maharshi řekl: „Svět je iluzorní, pouze Brahman je skutečný. Svět je Brahman." A mlčení označil za nejvýmluvnější projev. Pojmy jako čas a prostor jsou pouze relativně pravdivé a jsou považovány za nástroje māyi, iluze. „Veškeré odloučení, a každý druh odcizování je falešný. To, že jste osobou, je způsobeno iluzí prostoru a času. Mysl vytváří čas a prostor a bere své vlastní stvoření pro realitu.“ – Nisargadatta Mahárádž. Co je Skutečné? To je otázka, na kterou jsme tu, abychom našli odpověď.
Autor Olga Oskorbina
Originál: https://jivamuktiyoga.com/fotm/satya/
Přeložila Irena Hovorková, duben 2023