anāhatasya śabdaṣya dhvanir-ya upalabhyate
dhvaner-antargataṁ jṇeyaṁ jṅeyasya-antargataṁ manaḥ
manas-tatra layaṁ yāti tad-viṣṇoḥ paramaṁ padam
Slyšíme-li nedotčený zvuk (anāhata śabda); pak esence tohoto zvuku je tím nejvyšším předmětem. Když jej slyšíme, mysl se sjednotí s tímto předmětem poznání a rozpustí se v něm. Co zůstává, je Nejvyšší Já.
(HYP IV.100)
Nāda je klasifikováno do dvou forem: anāhata a āhata. Anāhata, „nedotčený“, je vibrační prvotní zvuk stvoření, který nevyžaduje žádné tření, aby vznikl. Také známý jako prānava nebo Om (A-U-M), je to zvuk vnímatelný pouze našimi jemnými duchovními smysly. Áhata, „úder“ je zvuk produkovaný molekulami vzduchu „narážejícími“ do sebe, např. drnkaním na strunu, zpěvem, vzduchem šustícího listí atd., a je vnímatelný běžnými smysly. Zvuk, śabda, je nejjemnější z panca tanmātras, pěti jemných prvků, které zahrnují čich, chuť, zrak a dotek, ale může být tím nejmocnějším. Náš sluchový smysl se vyvine jako první, in utero, a jako poslední opouští lidské, fyzické prožívání. V Jógových sútrách I:32 Patanjali uvádí, že když se mysl plně soustředí na jediný předmět, v tomto případě na zvuk, může zabránit překážkám, které mohou bránit meditační praxi. Meditace (dhyāna) předchází samādhi, kde je člověk pohlcen a „sjednotí se s předmětem poznání“, což nám přináší věčnou blaženost. Starověcí ṛṣiové (věštci) si toho byli vědomi a vyladili svou schopnost naslouchání s takovou intenzitou, že „slyšeli“ posvátná učení a zjevení, to, co je známé jako Védy, které jsou považovány za śruti, to, co je slyšet. Abychom doladili naši schopnost naslouchání směrem k nejvyššímu poznání anāhaty, můžeme začít procvičováním všímavého naslouchání āhata nāda, jako jsou zvuky v našem prostředí, zvuky přírody, naše hlasy, dech, posvátná hudba, zpívající mísy atd. Āhata nemusí být dostupná pro jednotlivce s fyzickými sluchovými omezeními, ale anāhata je přístupná všem.
Zvuk je beztvarý, bezejmenný a nedogmatický a dokáže udržet naše saṁskary na uzdě, takže k němu nepřipojujeme svůj osobní příběh, což vytváří klidnější vnitřní krajinu. Meditace na zvuk, stejně jako mantra, nám umožňuje pohybovat se hluboko uvnitř a utišit mentální klábosení, které neustále narušuje mysl. Hudba může nabídnout stejný zážitek. Indické rāgas, hudební fráze používající různé konfigurace not z indického sargamu (hudební stupnice), jsou používány v závislosti na požadované bhavě (náladě), různých denních dobách a ročních obdobích. Například rāga Bhūpālī je klidná měkká melodie, která vytváří hlubokou a uklidňující atmosféru a je zpívána nebo hrána v dřívější části noci; rāga Bhairava, je známá jako Píseň Ṡivy a podle mytologie to byla „ādi rāga“ – první stupnice, která vyjadřuje nejvyšší vědomí a hraje se nebo zpívá ráno. Lyrická hudba s inspirujícími a povznášejícími slovy může navodit povznesený stav mysli pro ty z nás, kteří si užívají vyšší stavy uvědomění a mohou se k nim lépe připojit prostřednictvím kontextu a obsahu.
Žijeme v energetickém a vibračním vesmíru. Výzkum v kvantové vědě nám ukázal, že atomové částice – neutrony, protony, elektrony a subatomární částice, jako jsou kvarky, jsou skutečně víry energie. Vše v tomto vesmíru je energie a vibrace od nejhrubších po nejjemnější. Vibrace, kterým jsme vystaveni, na nás mohou mít okamžité a zjevné účinky. Například hudba může být naprosto inspirativní a vytvořit dokonalou náladu. Se správnou hudbou se obtížné ásany stanou bez námahy. Jako inherentní energetické a vibrační bytosti mají lidé schopnost rozpoznat a napojit se na energii a vibrace, které jsou pro nás vnější, prostřednictvím zvuku. Toto poznání nám umožňují uvědomit si, co je uvnitř. Když můžeme cítit, slyšet a v některých případech i vidět zvuk, dochází k vyrovnání mezi energetickou vibrací našeho vnitřního a vnějšího prostředí. Toto zarovnání nás informuje, že jsme jedno s vibračním vesmírným vesmírem.
"Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh." Bible, evangelium svatého Jana 1:1. „Slovo“ je synonymem pro Óm. Stvoření začalo projekcí kosmické vibrace z absolutního vědomí Boha. Tato vibrační tvůrčí síla vytváří zvuk, který je Óm. „Slovo“, o kterém mluví svatý Jan, je oceánem kosmických vibrací, ve kterém se všechny ostatní vibrace pohybují jako vlny. Vahara Upāniṣad, V:69-70, popisuje Óm jako „nepřetržitý, jako hladce tekoucí olej; dlouhé zvonění gongu. Ten, kdo zná ten stále nový, stále inspirující, nevyslovitelný zvuk, zná Vedu nebo veškerou pravdu, kterou je třeba poznat.“ Patanjali také mluví o Bohu jako Om. V Jógových sútrách 1:27-28 nám nabídl nástroj meditace Óm, abychom poznali Boha. Óm je projektovaná tvůrčí síla Boha projevená v konečném stvoření. Poznat a dosáhnout jednoty s Bohem znamená být v jednotě s tou Nejvyšší Inteligencí, která se nám nabízí prostřednictvím vyladění s anāhata nāda, to je Óm.
Autor Nora Lim
Originál: https://jivamuktiyoga.com/fotm/nada-yoga-union-through-sound/
Přeložila Irena Hovorková, červenec 2022