Yama-niyama-āsana-prāṇāyāma-pratyāhāra-dhāraṇā-dhyāna-samādhayo’ṣṭāvaṅgāni.
Restrikce, Dodržování, Pozice, Kontrola Dechu, Vtažení Smyslů, Koncentrace, Meditace a Extáze, to je 8 kroků Jógy.
Pataňdžaliho Jóga Sútry II.29
V praxi pratjahára, která je jednou z osmi kroků Aštangy Jógy, stahujeme smysly dovnitř, abychom se soustředili na vnitřní svět, namísto vydávání energie výhradně venkovnímu světu. Co vnímáme ve světě vnějším je pouze jedna část našeho kompletního vědomí.
Pratjahára přemosťuje vnější praxe – jama, nijama, ásana a pranajáma (od hrubého) k praxím vnitřními – dhárana, dhjána a samádhi (k jemnému). Energie osvobozená z vnějšího soustředění, osvobozená od touhy jednat a shromažďovat informace, může být místo toho inteligentně směřována k poznání kým jsme, což je čisté vědomí. Kam většinu času směřujeme naší energii? Dáváme naši drahocennou pozornost vnějšímu světu, neustále, skrze identifikování se s reakcemi na naše vjemy a také identifikace s podmíněnou osobností. Např. představa o nás samých, jak se chceme prezentovat světu. Jak vypadám? Jak mě vidí druzí? Jak chci, aby mě viděli? Tento způsob chování nám během dne bere spoustu energie. Pratjahára, jako praxe neznamená, že bychom se o sebe neměli starat a nebo že bychom neměli vyzdvihnout krásu. Znamená to být si vědom kolik pozornosti dáváme vnějšímu vzhledu a snížit zbytečný výdej energie k utvoření naší image. V tomto směru je Satsang silná a pomocná jógová praxe. Když jsme obklopeni lidmi, kteří mají zájem o jógu a sebepoznání, místo toho, aby pečlivě pracovali na vytvoření vnější image, nám napomáhá osvobodit sami sebe od nesprávných identifikací. Abychom byli schopni zaměřit pozornost dovnitř, musíme minimalizovat vnější ruchy, jak jen je to možné. Čím naši mysl krmíme celý den? Informacemi z novin, televize, e-mailů, sociálních médií, magazínů a reKLAM? To vše spouští naše emoce a říká nám, co dalšího potřebujeme. Jaká je naše strategie, abychom se s těmi všemi informacemi dokázali vypořádat? Někteří se obrátí k alkoholu, drogám a pomluvám. Mluvíme a myslíme více, abychom mohli všechen ten přísun strávit. Bohužel, to jen věci zhoršuje. Raději bychom měli vynaložit úsilí k uklidnění naší mysli! Musíme být schopni strávit vše, co se nám stane a všechno co říkáme, myslíme a děláme. Zvolte takovou cestu, kde je míň nových věcí, se kterýma se musíte vypořádat. Jako praxi, napište, co Vás rušilo během praxe ásan nebo meditace. Proč bylo těžké se soustředit? Když to vyjádříte slovy, můžete zjistit, co neustále přemíláte dokola, když jste se právě chtěli soustředit na něco vyššího, než Vaše denní rozptýlení. Pak začnete opravdu rozeznávat co je pro Vás důležité a které vnější podněty byste rádi minimalizovali. K porozumnění tomu, co se děje během procesu pratjaháry, je pro mne velice nápomocná filosofie Samkhya. Udává přesný popis toho, jak funguje lidský tvor, co ovlivňuje naše chování a jak vnímáme svět. Všichni známe našich pět smyslů, v Sánskrtu se nazývají buddhendriyas. Také tady jsou karmendriyas nebo-li “schopnosti konání” (mluva, uchopení, pohyb, vyprazdňování a zplození). Ty jsou skoro vždy bezprostřední, nevědomé, automatické, spontánní a naučené reakce na pocity. Tak například, vidím něco co mám ráda, jako třeba dortík. Pro někoho jiného je to třeba cigareta, stejk, přitažlivá osoba a nebo nové boty. Já vidím dortík, chci si dortík vzít. Abychom rozumněli tomu, jak se chováme, musíme pozorovat spojení mezi pocitem, myslí a konáním. Pak máme možnost něco změnit. Když jsme si vědomi toho, co nás nutí konat, tak je pak jednodušší se odpoutat a sklidnit tak náš život. Vědomé chování snižuje rozptýlení a zvyšuje schopnost soustředění. Se zaměřením do nitra objevíme tři části naší mentální aktivity. Dominantní částí je myslící část, mysl – mana a ta část, která má názor, naše ego – ahamkara. Čistý pozorovací komponent – buddhi je lehce uschován, ale vždy přítomen. Skrze trénink mysli můžeme zakročit a zastavit naši okamžitou reakci. Pak máme čas reflektovat a konat vědomě. Potřebuji ten dortík? Mám hlad? Potřebuji víc sladkého? Co jsem za celý den jedla? Jaké jsou ingredience? Jaké jsou následky jak pro mě, tak pro ostatní? Vede moje konání k dalšímu utrpení ostatních? Jaké jsou moje etické a morální záměry? Jak chci jednat místo reagovat? Zodpovědět si všechny otázky může vést k jinému chování, které je založeno na svobodném rozhodnutí, bez velkého zapojení ega. Nesobecké a nenásilné chování snižuje dominanci ega a přináší více klidu do světa a do mysli. Praktická část tréninku mysli je sledovat věci vědomě, jako svědek. Praktikujte pozorování bez posuzování, beze slov, pouze sledujte. Např. sledujte vystávající myšlenky během praxe ásan. Nemusíme na myšlenkách ulpívat, nemusíme je popisovat a dokonce ani nemusíme přemýšlet, odkud přichází. Můžeme si uvědomit, že to je mysl myslící si myšlenku a tu myšlenku pustit. To nás přivede blíže k buddhi, naši inteligenci, která umožňuje zrealizovat Vyšší Já, což je čisté vědomí. Praxe pratjaháry nám ukazuje, kolik vlivu má společnost, vnější okolnosti, naše zkušenosti, naše osobní chování a, samozřejmě, naše preference a naše antipatie. Cesta do nitra odhaluje sofistikovanou vizi našeho celého vědomí. Ego – nebo ještě lépe “konatel našeho malého já” – může být identifikován, eliminován, odhalujíc tak buddhi, čisté a svobodné vnímání. Jak Sharon Gannon a David Life napsali v Jivamukti Yoga: Practices for Liberating Body and Soul, “Skrze praxi pratjaháry můžeme cestovat z vnějších utkvělých představ k vnitřním odhalením.”
napsala: Antje Schaeferpřeložila: Naděžda Brzobohatáoriginál zde