„Přirozeným způsobem meditace je ne vědět spoustu věcí, ale vše zapomenout. Pak budeme vědět vše.“ Shri Brahmananda Sarasvati.
Náš původ, nebo osvícené Já je neposkvrněné – leč zapomenuté, v příbytku těla. Osvícené Já je vědomé jako blažená síla života proudící skrze veškeré bytí. Toto osvícené Já nás nikdy neopustilo, nezmizelo nebo se nevytratilo, ale přebývá v nás. Tato síla je vnitřním principem všeho živého. Je nesmrtelná a převtěluje se do nových těl, když je potřeba. My zažíváme tento náš původ během hlubokého spánku a samadhi. Prožitek z hlubokého spánku je osvěžující – ale zapomenutý. Samadhi je vzpomenutá identita s původním Já. Osvícení není něco vyzískaného, je to požehnaný moment, kdy si vzpomeneme na náš původní stav. Naše osvícené Já je neustále přítomné, ale většinou zapomenuté – a tak naše životy mohou být zmatené a chaotické.
Shodujeme se se zmatky a chybně se tak identifikujeme s tím co je nejzřetelnější – s tělem. Nesprávná identifikace znamená, že chápeme sami sebe jako naše tělo a ne jako naši původní přirozenost. Jsme jako dítě, které si myslí, že je Halloweenský kostým a nebo herec, který se stane svým charakterem. Pokud hledáme osvícení – a nebo konzistenci, tak je tělo důležitým nástrojem, ale ne objektem, který hledáme. Pokud hledáme dokonalost bez nedokonalosti, tak Země není správná planeta. Nesprávná identifikace s tělem a myslí může být změněna díky jógovým praktikám – když je prožívána pravá identita vyplívající z absolutna, tak osvícení je vzpomenuté. Naše přirozenost je naše osvícené Já – náš původní stav. Jóga je akt vzpomínání na naši přirozenou podstatu a odstavování se od identifikace s tělem a myslí. Shri Brahmananda by řekl, “Já jsem, to Já, které je dále než tělo a mysl, i když mám tělo a mysl.” To ale neznamená, že nemáme naše kostýmy hodně rádi – tělo/mysl. Možná je máme rádi trochu víc než je zdrávo a posedlost s já pak omezuje naši schopnost jednat volně. Praktiky jógy nám odhalují schopnost změnit omezené předsudky mysli a z toho vyplývající limitace těla, posunutím identifikace směrem k neomezenému potenciálu. Každý z nás strávil život získáváním identity založené na rozdílech barvy, rasy, inteligence, fyziognomie-výraz ve tváři, náboženství a zeměpisu. Celá představa o nás samých je založena na jméně a formě a my tuto představu bráníme až k smrti. Skrýváme naši přirozenost pod clonami a raději na ni zapomínáme. A pak najednou, jako stará vzpomínka, začneme být zvědavi zda je vůbec nějaká realita za mlhavém viděním.
Stýkáme-li se s okolím a vytváříme-li vztahy založené na vnějších vzhledech a rozdělování, limitujeme naši schopnost chovat se jen určitým způsobem, jež je spojeno s tímto rozdělováním. Stáváme se členy určitých skupin, které potvrzují náš jedinečný a výhradní vzhled, protože se chováme a vypadáme jako oni. Nebo, jsme odmítnuti určitými skupinami, právě protože vypadáme tak, jak vypadáme a nebo se chováme. Většinou takové skupiny řeší otázku “kdo je lepší nebo silnější skupina?”, válkou. Dělením světa na dobré vy a špatné vy, vytváříme Nebe a Peklo. Ve světě, kde nepřítel mého nepřítele je můj přítel, si můžeme být jisti jen jednoho dopadu – bolest a smutek. Někdy blízko dne číslo Jedna našeho života, někdo – rodiče, nemocnice, kostel, škola, začali klasifikovat a rozdělovat. Bylo nám určeno pohlaví, velikost, jméno a kategorie. To, co následovalo, byla srdcem tvarovaná propaganda, jež nás měla zařadit do těchto zvolených kategorií. Neomezená kvalita naší prvotní existence byla zapomenuta a blaženost ztracena ve snaze nás přivést v důležitost. Blaženost zažívána jako dítě byla nevědomá, jako v hlubokém spánku. Jako jogíni máme možnost znovu zažívat dětský oceánský způsob náhledu – vědomě. “Biologický vývoj postupuje z vnitřní schopnosti do vnější aktivity. Jakmile je tento plán dokončený, využijeme toho k posunu od vnější skutečnosti zpět do vnitřního pole možností…z dalších programů přírody je v nás vytvořit schopnost pohrávat si ve vnitřní rodové sféře, ze které vnější svět vzkvétá a to je samotné stvoření, cíl našich životů.” Z knihy Magical Child to Magical Teen, Joseph Chilton Pearce
Když se vědomí, existence a blažený stav sloučí, je to Satchidananda. Praktiky jógy nám umožňují přeprogramovat tělo/mysl a přebývat vědomě v blaženém stavu vzpomínání a stávat se Já.
David Life – přeložila Naděžda Brzobohatá