O son of Kuntī, either you will be killed on the battlefield and attain the heavenly planets, or you will conquer and enjoy the earthly kingdom. Therefore get up and fight with determination. Krishna, BG II.37
Ó synu Kunti, zemřeš-li, získáš nebe, zvítězíš-li, bude ti patřit země! Proto, Ardžune, povstaň a rozhodni se k boji! Krishna, BG II.37
“Bitva je velkolepá soutěž, jakou si může člověk dopřávat. Vynáší na povrch to nejlepší, odstraňuje vše základní. Všichni mají v bitvě strach. Zbabělec je ten, který nechá strach zvítězit nad smyslem povinnosti. Povinnost je podstata mužství.” – George S. Patton
Co myslíme “válkou”, když o ni mluvíme, může pro každého z nás znamenat něco jiného. Ale již pouhá zmínka o válce nám rozproudí naši kolektivní krev. Válka proti zločinu, kulturní válka, válka proti chudobě, válka proti rakovině, protidrogová válka, válka proti teroru – každý ví, že pokud chce získat zájem velké skupiny lidí, stačí použít slovo válka. Vlády začínají většinu válek, ale obyvatelstvo se hned rádo přidá – proč? Z pohledu vlády je většina válek kvůli obraně a pro rozšíření území a zdrojů. Z pohledu běžné populace to znamená hodně utrpení a žádný velký zisk. Válka má jasnou nevýhodu, a to zapříčinění spousty mrtvých, hodně často mladých. Proč lidé souhlasí s vyhlazením velké části dětí pro něco, co je zajímá opravdu velice málo? Musí tady být něco, co lidi na válce velice přitahuje. Není složité vidět, že důvodem proč lidé nemohou žít v míru je ten, že mají rádi války. Zdá se, že konflikty vyvolávají v lidech pikantní pocit bytí na živu. Mávání vlajek, oblékání uniforem a nabíjení zbraní se všeobecně líbí. Naše běžná existence nabere na novém významu, když se přikloníme na jednu stranu a začneme střílet. Lidé se shromáždí okolo vlajky a stávají se něčím větším než oni sami. Jejich jinak nudné životy se najednou zaplní povinností, melodramaty, smrtí, odříkání a hrdinstvím (a tady je to důležité, protože ve válce běžný člověk může udělat hrdinský čin a být uznán za hrdinu). Seznam válek, desetiletí za desetiletím, mrtvý hrdina za mrtvým hrdinou často sepisují naše historické zkušenosti. V částech světa, kde byli lidé zbaveni volebního práva, jim válka dává hlas a pocit síly k vyjádření jejich sociálních, politických a náboženských názorů.
Odhaduje se, že 362 dní každým rokem lidé vedou “velké” války ( SN rozhodlo, že “velká” válka má 1000+ obětírok). Tyto “velké” války opepřují těch 365 dnů každým rokem, kdy vedeme vnitřní psychické války, střední až malé války s ostatními, kteří žijí blízko nás a universální válku se Zemí a s jejími zdroji a všemi ne-lidskými tvory. První krok k tomu, abychom ublížili ostatnímu je ten, že je vidíme jako oddělené, jiné od nás samých. Pokud jsou “jiní”, tak je můžeme zranit bez způsobení újmy toho, kdo bolest působí. Když bojují jedna země s druhou, spotřebují čas a energii na propagaci o nelidské nátuře nepřítele, aby si omluvili jejich ztráty. Zvěř chovaná a nebo lovená pro jídlo a sport, nemají stejná práva na život a nebo jen slušný způsob zacházení během života. Dnes 3.7 miliónůrok zvířat jsou poraženi hrozným způsobem pro naši “potravu”. Tento počet nezahrnuje mořské tvory, pokusná zvířata, lov, kožešnický průmysl a další způsoby, kterými jsou tyto zákeřné války vedeny. Válka proti Matce Přírodě se vede dál, i přes to, že zdroje a druhy jsou využívány bez ohledu na následky.
Každým rokem, lidé kteří žijí tam, kde nejsou, co Spojené Národy nazývají “velké” války, jdou do lesů a do polí, aby svedli jinou velkou válku se zvířaty (100 miliónů+rok ulovených), s přírodou ve jménu zábavy, stmelování a nezdravé získávání sebevědomí. Na venkově je zvuk zbraní, těžkých strojů, řetězových pil jako denní připomínka stavu války, ve kterém všichni žijeme. Taková atmosféra, kterou válečné myšlenky vytváří, podporují střílení ve školách, sebevraždy, bombardování a všeobecný matek.
Společná půda je klíčem pro změnu těchto válečných stavů. Když zažíváme soulad, stejné touhy po právech a potřebách – v ostatních, pak jsou méně “jiní” a více “jako” my. V jógové praxi napodobujeme mnoho tvarů…..strom, horu, mudrce, psa, hada, ale naše identifikace je zakořeněná v dechu, který je vždy rovnocenně přítomen v každé nové formě nebo tvaru. Na konci praxe je pocit integrace přímým důsledkem prožití souladu. Pravidelná praxe nám umožní stát se “hrdinou” na pár momentů každý den a zažít neobvyklý prožitek blaženosti. Praktikujte jógu a ne války!!!
Napsal – David Life. Spoluzakladatel Jivamukti Yoga Methoda
Přeložila – Naděžda Brzobohatá