tapaḥ-svādhyāyeśvara-praṇidhānāni kriyā-yogaḥ
(PYS 2.1)
Musíte být poháněni horoucí touhou neustále studovat Já, které je dostupné pouze v přítomném okamžiku, a tomuto úsilí se zcela věnovat - to jsou činnosti, které je třeba podniknout, abyste dosáhli Jógy.
Druhá kapitola [Patanjaliho Yoga Sutry] popisuje prostředky k dosažení soustředěného stavu mysli pro toho, jehož mysl je neklidná a roztěkaná. Sjednocení a ztotožnění s Kosmickým vědomím nemůže dosáhnout ten, jehož mysl není sebekázněná a očištěná."
- Šrí Brahmananda Sarasvatí
Jóga znamená "sjednocení s Božským". Tohoto sjednocení s Bhagavánem nelze dosáhnout pouhým úsilím - dochází k němu pouze díky Boží milosti. Vše, co existuje, je Bůh a vše existuje díky Bohu. V absolutním smyslu není nic od Bhagavána odděleno. Vše je Boží božská hra. Pokud má člověk dosáhnout osvobození od saṁsáry (*koloběh života, pozn.překladu), stane se tak pouze jako dar od Bhagavána. Všechno je Boží, aby dal, nebo nedal.
Existují dvě jogínské cesty (margy): maryada marga, "zákonitá cesta", při níž jogín uplatňuje kázeň a vlastní úsilí, aby dospěl k cíli, a pushti marga, "milostivá cesta", při níž se jogín odevzdává do Boží vůle. Obě cesty mohou praktikujícího dovést pouze ke dveřím osvobození; je to Bhagaván, kdo nakonec s grácií přenese oddaného přes poslední práh. Jógu nelze "dělat". Jóga je to, kým skutečně jste. Jógy nelze dosáhnout pouhým úsilím - vzniká milostivě. Milost však může vzniknout až poté, co je mysl očištěna velkým disciplinovaným úsilím. Dělejte, co umíte, a zbytek nechte na Bohu.
Patanjali zahajuje svou přednášku o józe tím, že v první kapitole Yoga Sutry, Samādhi Pāda, uvádí, že jóga nastává bez námahy, když se mysl očistí a soustředí: yogaś chitta-vṛitti-nirodhaḥ (PYS 1.2) - když se přestanete ztotožňovat se svými myšlenkami, výkyvy mysli, pak nastává jóga, ztotožnění se s Já, Bhagavanem, což je samādhi. Podle Pataňdžaliho je nejpřímější metodou, jak dosáhnout nirodhaḥ neboli Jógy, úplné odevzdání se Bohu. Nirodhaḥ znamená "být pohlcen Bohem". Patanjali v první kapitole uvádí svou jednokrokovou metodu k dosažení jógy jako Īśvara-praṇidhānād vā (PYS 1.23) - odevzdáním svého života a identity Bohu dosáhnete identity Boha, což znamená, že poznáte Boha. Některé duše mohou být kvůli minulým karmám schopny jít cestou úplného odevzdání, jak je naznačeno v Samādhi Pāda. Tím, že se "pustíme a dovolíme Bohu" prostřednictvím půvabných sádhan, jako je satsang, kírtan, džapa nebo seva, můžeme žít životem oddanosti - pěstovat bhávu, opojnou náladu lásky k Bohu.
Půvabná cesta však není pro každého. Ve druhé kapitole, Sādhana Pāda, kapitole o praxi, popisuje Patanjali třístupňovou metodu: tapaḥ-svādhyāyeśvara-praṇidhānāni kriyā-yogaḥ (PYS 2.1). Zde uvádí praktické prostředky, jak očistit a soustředit mysl tak, aby nirodhaḥ bylo možné pro ty, kteří zatím nemohou vše odevzdat Pánu. Někteří mají pocit, že musí něco "dělat", a některé mysli jsou neklidné, pochybovačné a snadno se rozptýlí. Tito aspiranti mohou najít útěchu v Sādhana Páda. Patanjali má soucit s dušemi, které se nedokážou odevzdat pouze božské milosti, a poskytuje celou kapitolu popisující podrobnější sādhanu (úsilí praktikovat).
Kapitola začíná tím, že naznačuje aspirujícím jogínům, že nejenže je úsilí nezbytné, ale musí to být úsilí neúnavné. Tapas znamená "hořet". Musíme mít vášnivou, horoucí touhu podstoupit jakoukoli disciplínu, která je nezbytná k očištění našich myšlenek, slov a činů. Když se zbavíme všech sebeláskyplných, egoistických nebo sobeckých tužeb, můžeme se soustředit na svādhyāyu, studium Já. Svādhyāya znamená "soustředit se na Nejvyšší Já za všech okolností bez jakéhokoli rozptylování". Studovat něco znamená věnovat tomu neochvějnou pozornost. Tyto dvě krije (tapas a svādhyāya) nás očistí a učiní schopnými odevzdat se Bohu, což je vyjádřeno jako Īśvara-praṇidhānā, třetí část třístupňového systému známého jako kriya yoga.
Dále si Patanjali všímá překážek, které mohou praktikujícímu působit potíže při dodržování třístupňového plánu. Vyjmenovává a popisuje tyto kléši spolu se základními karmami, které umožňují vznik překážek. Přestože nám již poskytl jednokrokový i tříkrokový plán, z místa zdánlivě neúnavné trpělivosti poskytuje Patanjali osmikrokový plán (aštanga jóga) pro ty z nás, kteří stále potřebují další návod "jak na to", aby se vymotali z duḥkha (utrpení), které nás svazuje. Protože mnozí z nás mají pocit, že naše neštěstí je způsobeno jednáním druhých, začíná osmistupňový plán jámami (ne). Pět jam se zabývá našimi vztahy s druhými. První jama naznačuje, že dokud vnímáme druhé, a ne Boha, pak bychom při každém kontaktu s druhým neměli způsobit škodu, že bychom se k druhým měli chovat laskavě. Další jamy nám říkají, abychom druhým nelhali, nekradli, sexuálně nezneužívali, nehromadili (abychom se s druhými dělili o to, co máme).
Nijámy (Dó) jsou druhým stupněm osmičlenného systému. Nijámy jsou pět praktik zaměřených na náš osobní svět. Skládají se ze śauca (čistoty), santoṣy (spokojenosti), tapas (disciplíny), svādhyāya (studia sebe sama) a Īśvara-praṇidhānā (oddanosti Bohu). Třetí část, āsana, se zabývá naší fyzickou přítomností ve světě. Patanjali naznačuje, že náš vztah k Zemi by měl být oboustranně prospěšný - měl by být stálý a radostný. Čtvrtá část se zaměřuje na životní sílu, prāṇu- tuto neviditelnou sílu, která prostupuje veškerým životem. Naučit se řídit proudění prány ve vlastním těle znamená naučit se ovládat vlastní mysl a začít tak osvobozovat svou mysl od všeho, co ji může omezovat v božské extázi. Pátá část, pratyāhāra, se zabývá disciplínou spojenou s odváděním smyslů od vnějšího bažení a přesměrováním naší pozornosti dovnitř, k závislosti na sobě, k závislosti na božském Já. Prostřednictvím těchto praktik se obsah naší mysli stále více očišťuje a připravuje nás na niternější, jemnější, esoterické, meditační praktiky, které tvoří poslední tři stupně.
Sādhana Pāda, druhá kapitola, uvádí všech osm stupňů, ale popisuje pouze prvních pět. Sādhana Pāda končí praxí pratyāhāra. Třetí kapitolu (Vibhuti Pāda) pak Pataňdžali začíná popisem posledních tří kroků: dhāraṇā (soustředění), dhyānā (meditace) a samādhi (extáze). Po zvládnutí různých praktik popsaných v Sādhana Pāda aspirant dosáhne mysli schopné odolávat rozptýlení a je pak schopen proniknout do reality a získat o ní poznání. Je připraven pustit se do posledních tří kroků a nakonec přijmout praxi saṁyamaḥ (kombinace tří), a právě o tom bude pojednávat třetí pāda.
Čtvrtá a závěrečná kapitola (Kaivalya pāda) bude zakončena popisem vznešeného stavu jógy a tím, jak se usilovné praktiky popsané v Sādhana pādě, stejně jako představy o konání a vše, co se zdálo, že aspiranta drží odděleně od Bhagavána, nakonec rozpustí v milosti.
Autor Sharon Gannon
Originál: https://jivamuktiyoga.com/fotm/sadhana-pada-english/
Přeložila Irena Hovorková, únor 2023